Jdi na obsah Jdi na menu
 


 TUČŇÁK GALAPÁŽSKÝ

 Obrazek

Latinský název: Spheniscus mendiculus

Objevení: roku 1871 se jako první o něm zmínil Carl Jakob Sundevall. Latinské jméno mendiculus znamená v překladu "malý žebrák" a pravděpodobně odkazuje na jejich malou dosahující výšku.

Světová populace: klesá | přibližně 1000 až 2000 dospělých jedinců. Tučňák galapážský je velice vzácný pták o velmi nízké populaci, obývající pouze nevelkou rozlohu ostrovů. Věnovat se ochraně tohoto ohroženého druhu je nanejvýš důležité.

Délka života: přibližně 12 - 20 let

Průměrná výška: 50 cm

Průměrná váha: 2,5 kg

Hnízdění: tučňák galapážský je endemitem Galapážkých ostrovů. Největší hnízdící kolonie (95 %) jsou na ostrovech Isabela (angl. Albemarle) a Fernandina (Narborough), další drobné (5 %) na ostrovech Floreana (Charles), San Salvador (James), Santa Cruz (Indefatigable) a Bartolomé.

Habitat: hnízdí na písčitých či kamenitých plážích porostlých zelení

Potrava: živí se výhradně rybí stravou, a především pak vyhledává různé druhy sardinek a ančoviček ve velikosti 10 až 180 mm. Součástí jeho jídelníčku jsou i některé druhy hlavonožců, měkkýšů nebo korýšů.

Podniká asi 15 až 30 metrové ponory, v nichž setrvává zhruba 90 sekund (častěji se však pohybuje pouze v hloubce tří metrů). V období rozmnožování začíná lovit už za rozbřesku a vrací se zpravidla v odpoledních hodinách. Pakliže jsou podmínky zhoršeny (např. vlivem El Ni?o), přichází nakrmit svá mláďat patrně později, protože na moři setrvává déle.

Loví ve skupinách o 30 až 80 jedincích, a jako tým spolu nahánějí hejnovité druhy ryb v mělkých zátokách. Soustavně obeplouvají vyhlédnuté hejno, které se stále více smrskává do sebe. V konečné fázi vzniká jakýsi sloup zmatených ryb krouživých kolem do kola; shora na ně tlačí vodní hladina, zatímco zdola na ně číhá několik hladových zobáků. Tučňáci pak do středu hejna vplouvají, a již snadnou kořist chytají a polykají. Pokud se nacházejí v blízkosti vodního dna, rozvíří navíc písek, jímž kořist dezorientují úplně (podobně a zcela účelně tak činí třeba některé druhy delfínů).

Kolonie: vytváří malé kolonie (s ohledem na jejich populaci)

Rozmnožování: hnízdí celoročně

Inkubace vajec: přibližně 38 - 40 dní. O inkubaci se rodiče pravidelně střídají.

Počet vajec: zpravidla dvě

Hnízda: ano. Vykopávají si hnízdní nory, nebo využívají proláklin pod balvany či křovitými porosty. Snaží se zahnízdit tam kde je stín, kvůli vysokým teplotám a pálivému slunci. 

Chov: podle přijatelných podmínek může hnízdit i celoročně, takže třeba dvakrát do roka. Chov vylíhlého mláděte trvá zhruba tři měsíce. O péči se starají oba rodiče.

Pohlavní dospělost: ve čtyřech až pěti letech

Monogamie: zřejmě velmi trvalá (i deseti sezónní)

Přirození predátoři: Galapážské ostrovy skýtají bohatou faunu a tučňáci tak mají mnoho přirozených nepřátel. Hadi a krabi (především z rodu Graphus) se živí vejci z hnízd, a pro již vylíhlá mláďata představují hrozbu racci nebo sovy. Také invazivní druhy, jako zatoulaní psi a kočky zabíjejí mláďata nebo dospělé. Na moři se na snižování jejich počtu podílejí především žraloci, kosatky či lachtani.

Ohrožení: V posledních desetiletích byl tento druh ovlivněn především účinky ENSO (El Niňo Southern Oscillation) což je ekologická katastrofa o nedostupnosti hejnových ryb (nejvíce roku 1982-1983 a roku 1997-1998, kdy populace klesla o 77%). Poté populace mírně vzrůstala a zase klesala především vlivem pokračujících teplotních změn (El Niňo ...). Následovali problémy s hromadnými rybolovy (legálními i nelegálními), ať už z hlediska nedostatku potravy nebo tím, že se tučňáci omylem chytali do sítí. O úbytek se postarali také nepřirození predátoři jako zdivočelé kočky, které přenášeli i různé nemoci. Nové nebezpečí představuje cestovní ruch a tím narušovaní hnízdních oblastí, ať už pasivním stresováním nebo aktivním vandalstvím. 

Ačkoli je populace tučňáků galapážských podle veškerých předpokladů nízká, neexistují záznamy s přesnějšími čísly; od roku 1971 se odhadovalo, že na ostrovech hnízdí asi 700 až 10 000 jedinců. V roce 2009 pak již pouze 1800 až 5000 jedinců. V současnosti (k roku 2017) se vyskytuje na Galapážských ostrovech zjevně obdobný počet těchto ptáků (asi 1000 až 2000 jedinců).

Zajímavosti:

Je to nejseverněji hnízdící druh

V dnešní době je ve velmi vysokém ohrožení

——————————————————————————————————————

Wikipedie

Podrobnější i totožné informace naleznete v internetové encyklopedii Wikipedie - tučňák galapážský. Obsah článku je většinovým dílem autora, kterým je Tomáš Bartoš.