Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tučňáci v ohrožení

Hrozby

Tučňáci nemají mnoho přirozených nepřátel. Populaci tučňáků decimuje především člověk, a to svou neohleduplností. Některé příklady v článku (níže) zmíněné, jsou naštěstí téměř minulostí. To bohužel nemůžeme říci o těch dalších, které negativně ovlivňují život tučňáků tak, že jsou některé druhy na pokraji vyhynutí

 

Zástupci rodu Spheniscus patří mezi nejvíce ohrožené vyhubením​ 

Do tohoto rodu patří:

 

Příklady negativních vlivů

Červeně označený nadpis = stávající nebo skutečně závažný problém

Oranžově označený nadpis = problém již minulostí nebo méně závažný 

Obzvlášť závažné Vandalismus a průmyslový rozvoj

tucnak-brylovy.jpg

Zástupci rodu Spheniscus jsou dnes v přírodě na pokraji vyhynutí. Řadí se sem tropičtí tučňáci, kteří platí daň za to, že se vyskytují v dobře přístupných polohách (tropické pobřeží a ostrovy poblíž lidských sídel). Bývají často narušeni vandalským počinem lidí, jako třeba zabíjením dospělých jedinců nebo kradením vajec z hnízd. Dále také decimováním hnízdních oblastí kvůli novým výstavbám a průmyslovému rozvoji.

 

Nový živočišní nepřátelé

liska-a-tucnak.jpg

Během postupného osídlování ostrovů a pobřeží s sebou lidé loďmi (chtě, nechtě) přiváželi také „nová" zvířata, která se v těchto oblastech usadila a množila. Myslíme tím různé savce a také hlodavce jako např. lišky, lasičky, kočky, myši, potkany a třeba zdivočelé psi. Tato zvířata se snadno přiživují na vejcích a mláďatech. Rodiče jsou bezmocní a nejednou padnou jako snadná kořist predátorům i oni. Ohroženi jsou opět tropičtí tučňáci rodu Spheniscus i třeba tučňák nejmenší, který hnízdí poblíž lidských sídel.

 

Tučňáci "na talíři"

moreplavci.jpg

V dřívějších dobách byli tučňáci loveni pro maso a hodnotný tuk. Mořeplavci dokázali vybít několik tisíc tučňáků za den. Důvěřiví ptáci, kteří ani neutíkají - shodně popisuje reakce tučňáků nejeden mořeplavec. Není se čemu divit. Na souši poměrně neohrabaní tučňáci, byli velmi jednoduchou kořistí. Především ani nevykazovali instinktivní chování, jako snahu utéct nebo se alespoň vzdálit. Člověk totiž pro tyto ptáky nebyl symbolem nepřítele v průběhu miliónů let, nikdy se s ním tučňáci nesetkali, a tak si nevybudovali žádné obranné chování. Tučňáci tak byli zabíjeni pro jídlo, a než se ve světě začala naplno využívat ropa, byli v 19. století pro svůj tuk a pro výrobu oleje rovněž vybíjeni po miliónech. Tehdy bylo zcela legální tučňáky lovit a těžit z jejich masa a tuku. Dnes je již tento zákon dávno upraven (resp. zrušen) a prakticky všechny druhy tučňáků jsou pod přísnou ochranou. To ale neznamená, že se to již vůbec neděje.

Mohlo by Vás zajímat: Objevování tučňáků

 

Móda 

S postupem času se tučňák nezabíjel jen pro maso a tuk ale také pro kůži a peří. Stejně jako ostatní fauna i „kabátek" tučňáků se movitým lidem zalíbil natolik, že jej chtěli za každou cenu do svého honosného šatníků. Dnes je již tento problém zcela zanedbatelným ale kdysi zasáhl populaci některých druhů určitě nemálo. 

 

Týrání - rybí lovci nebo návnada

Do dnes je zjevně možné setkat se s tímto týráním, kdy je tučňák odchycen a téměř ochočen (hlady) tak, že uvázaný kolem krku chytá rybářům ryby. Občas se objeví i případ, že např. tučňáky brýlové používají jako návnadu při lovu žraloků, ale postoj veřejnosti je k těmto způsobům tak negativní, že naštěstí takových případů ubývá.

 

Obzvlášť závažné Guano

tucnak-humboldtuv.jpg

V Jižní Americe, kde tučňáci také hnízdí, bývá těžen nahromaděný trus tučňáků tzv. Guano. Slouží jako výborné hnojivo ale tučňáci si z tohoto trusu budují hnízda. Těmito zákroky jsou hnáni na holé pláže a tvrdé skály. Začínají se přizpůsobovat ale je možné, že i tímto narušením se jejich populační stav značně snižuje. 

 

komercni-rybolov.jpg

Obzvlášť závažné Komerční rybolov

Kromě jiného tučňáky ohrožuje hlavně nadměrný rybolov, ať už z hlediska nedostatku potravy nebo tím, že se tučňáci omylem chytají do sítí. Tyto lovné sítě mohou dosahovat délky několika kilometrů a zachytí několik stovek tučňáků ročně. Uvíznou a utopí se. Potrava v moři slouží široké škále živočichů a i malé ztráty jsou velkým nebezpečím. Hůře se kořist (ryby aj.) vyhledává a tučňáci jsou nuceni dále cestovat. Je to zkáza celého rozmnožování, neboť se k mláďatům nutná dávka potravy nedostane včas a rodiče jsou snahou tak vyčerpáni, že je jim to samotným osudné. 

Blýská se na lepší časy? Po dlouhých letech jednání se státy dohodly na mořské přírodní rezervaci, kde bude zcela zakázán komerční rybolov

Obzvlášť závažné Ropné havárie

tanker.jpeg

Velmi nebezpečné jsou havárie tankerů, při kterých uniká ropa do moře. Jedna taková havárie způsobí několik set tisícové ztráty na životech nejen tučňáků. Nějakou dobu také trvá, než se zamořená oblast stane obyvatelnou. Tučňáci jsou odolní ptáci a na spoustu negativních jevů a komplikací se dokážou celkem dobře přizpůsobit. Ropa však znehodnotí jejich pera, poškodí termoregulační funkci a rovněž na moři jsou tučňáci dostiženi tvrdě: ropa na peřním šatu způsobuje minimální tření a brání tučňákům plout tak rychle, jakou rychlostí mohou ulovit potravu a tak umírají hlady. Ve snaze si peří očistit se také mohou otrávit.

 

Obzvlášť závažné Obecné znečišťování moří a oceánů

Odpad v moříchVětšině tučňákům značně znepříjemňuje život všudy plovoucí odpad, se kterým se mnohem častěji setkávají tváří v tvář. Čím dál častěji končí také takové "setkání" dříve či později smrtí, jelikož se zpravidla ošklivě poraní nebo spolykají nestravitelné části odpadu.   

Podle některých odhadů by světová populace mohla do roku 2050 dosáhnout počtu 12 miliard lidí. Z toho bude pravděpodobně 60 procent lidí žít v oblastech vzdálených méně než 60 km od mořského pobřeží. Zemědělské a průmyslové aktivity nutné k zabezpečení této populace zvýší již dnes významný tlak na úrodná pobřežní pásma.

Znečištění a moře se k sobě hodí jako olej a voda!

Znečištění moří je jedním z významných dopadů lidské činnosti na Zemi. Nejedná se jen o ropné znečištění, které vzniká při haváriích tankerů či během nelegálního vypouštění jejich nádrží na otevřeném moři. Ačkoli jsou ropné skvrny velice viditelné, celkově je toto znečištění zcela zanedbatelné ve srovnání se znečištěním, které přináší ostatní zdroje. Jedná se například o odpadní vody domácností, průmyslové odpadní vody, úniky ze skládek, městské a průmyslové odpady, nejrůznější havárie a výbuchy zařízení chemického průmyslu a úniky toxických látek, vypouštění odpadů přímo do moře, výrobu ropných produktů, dobývání nerostných surovin, zemědělská hnojiva a pesticidy, odpady tepelných elektráren či radioaktivní odpady.

Znečištění pocházející z pevniny se podle odhadů podílí zhruba 44 procenty na celkovém znečištění oceánů a znečištění pocházející z atmosféry zhruba 33 procenty. Pro srovnání – znečištění způsobené mořskou dopravou se na celkovém znečištění podílí jen 12 procenty. (www.greenpeace.org)

 

Hrozivé záběry na znečištěný oceán:

 

► Dokument v českém znění ihned ke zhlédnutí:

 

Klimatické změny 

klimaticke-zmeny.jpg

Tučňáky dnes podle věděckých výzkumů ohrožuje také globální oteplování (skleníkový efekt*) a s tím spojené klimatické změny (viz tání ledů a ledovců). Ohrožení se případně týká tučňáků antarktických a subantarktických, kteří se na klimatické změny nejhůře přizpůsobují (tučňák císařský, kroužkový, uzdičkový aj.). V poslední době se však tyto události týkají spíše Severního pólu - Arktidy, kde se tučňáci nevyskytují. Antarktida se i přes negativně vyhlížející výzkumy (zpravidla domnělé) nejeví v praxi jako kontinent, který by měl mít na svědomí hrozivé až katastrofické scénáře, o kterých se často dovídáme (alespoň co se týče globálního oteplování).

*Co je to skleníkový efekt? Když například spalujeme fosilní paliva (naftu, zemní plyn, uhlí) nebo odpady, dostávají se skleníkové plyny do zemské atmosféry. Tyto plyny propouštějí téměř neomezeně sluneční záření, zadržují však současně vyzařované teplo, které uvolňuje zemský povrch. V důsledku toho se atmosféra ohřívá a dochází k oteplování podobně jako ve skleníku. To pak může mít zvlášť závažné důsledky v polárních oblastech. Taje led, hladina oceánu se zvedá a mnoho zvířat tak ztrácí své biotopy.

K zamyšlení: klimaskeptik.cz / osel.cz

Reálně nebezpečnější jsou ekologické jevy, jakož je El Nino a La Nina, souhrnně označovány jako ENSO (El Niňo Southern Oscillation) - což je nejvýznamnější známý zdroj meziroční proměnlivosti počasí a klimatu v různých částech světa s přibližným cyklem 3 až 12 roků, jenž ohrožuje tučňáky žijící v Jižní Americe u Nového Zélandu a v Austrálii (především zástupce rodu Spheniscus a Eudyptula).

El Nino je katastrofická scenérie o náhlém oteplování Tichého oceánů - zeslabení jinak na živiny bohatého Humboldtova proudu, který zapříčiňuje hladomor. Důležité složky potravy se stahují dále na jih ke studenějším vodám, neboť ztráta živin vede ke zpomalení prvovýroby fytoplanktonu. Moře je na potravu chudé a tučňáci jsou nuceni cestovat mnohem dále aby nalezli dostatek potravy, kde mohou lovit. Nedostatek síly a málo času, protože se potrava mláděti nedostane včas, znamená téměř vždy osudné rozmnožování. 

Po této fázi zpravidla následuje další ekologický jev nazývaný La Nina, což je protiklad termínu El Nino. Je charakterizován zesílením větrů a následným zesílením Humboldtova proudu, který přináší chladné vody až do rovníkových oblastí. Proto bývá někdy označována jako studená fáze ENSO. S projevy La Nini jsou spojeny stejně závažné jevy jako s El Ninem - především se vyskytují rozsáhlé deště a záplavy, nebo ve větší míře cyklony a tornáda.

 

Cestovní ruch 

cestovni-ruch.jpg

Moderní cestovní ruch začíná být pro tučňáky nebezpečný. Neustálé navštěvování hnízdních oblastí zapříčiňují deprese, které ohrožují poklidné rozmnožování. Podle jedné studie, začínají být mláďata tučňáku císařských znepokojená při přiblížení se helikoptéry na méně než jeden kilometr. Stále jsou naštěstí tyto oblasti pro globální scénu (klasické dovolené) nereálné (přírodní podmínky). Je to záležitost také finančně náročná (záleží samozřejmě na několika kriteriích). Z České Republiky bychom za 14 až 22 dní pobytu kolem jižního cípu Antarktidy zaplatili přibližně 180 000 až 250 000 Kč. Tyto problémy se týkají však i subtropických druhů, kde je zpravidla rozsah vážnější. Poslední dobou cestujeme za poznáváním do těchto končin čím dál častěji. To s sebou přináší bohužel i negativní vlivy, které můžeme eliminovat tím, že budeme vůči divoké přírodě ohleduplní. Jenom tak nám může nabídnout veškerý svůj smysl a půvab s otevřenou náručí.

 

Přečtěte si také: