Jdi na obsah Jdi na menu
 

Tučňáci ve volné přírodě

tucnaci-v-prirode.jpg

Ačkoli máme k jejich domovině daleko (jste-li občan ČR, SK), cestujeme za poznáváním do těchto končin čím dál častěji. To s sebou přináší bohužel i negativní vlivy, které můžeme eliminovat tím, že budeme vůči divoké přírodě ohleduplní. Jenom tak nám může nabídnout veškerý svůj smysl a půvab s otevřenou náručí.

 

Divoká příroda ať zůstává nedotčena...

  • Na některých místech by jste se neměli pohybovat příliš blízko kolonie. Není vyloučeno, že Vám to bude přímo nakázáno. Nebuďte tedy rozhořčeni a vězte, že jsou to opatření, která mají pádný důvod. Pokud budete mít možnost dostat se k tučňákům blíže než na několik desítek metrů, bylo by dobré se přikrčit a případně si dřepnout. Rovněž dávejte pozor, aby jste se neocitli na frekventované "dálnici", kde by jste se tučňákům mohli zbytečně plést. 
  • Nedělejte prudké pohyby a buďte klidní (nekřičte, nepískejte apod...).
  • Nenarušujte běh v kolonii. Co tím máme namysli? Jste pouhý návštěvník a není vhodné, aby jste se snažily měnit prostředí nebo děj vzniklé situace přímo před Vámi. Narušujeme tak chod divoké přírody, jehož představitelé by byli poněkud zmatení. 
  • Nedotýkejte se tučňáků. Jsou to sice roztomilí ale pořád divocí ptáci, kteří nejsou zvyklý na lidský kontakt.

 

Měli byste vědět, že...

  • Tučňáci se vyskytují u pobřeží, nejdále 1-2 km od pobřeží (výjimkou jsou nejjižnější antarktické druhy, hnízdící na ledových krách vzdálených až 100 km od pobřeží).
  • Na souš (pobřeží) vyplouvají v době rozmnožování či línání.

 

Tak tedy, kam za nimi?

Výskyt druhů, obrazem

Většina druhů tučňáků se nachází poblíž Antarktické konvergence (Antarktidy a subantarktických ostrovů). Pokud se tedy chystáte podniknout plavbu poblíž tohoto obrovského ledového kontinentu (či přímo s přestávkou na něm) určitě mimo jiné narazíte na několik druhů tučňáků hnízdících po okolních ostrovech (především tučňáky z rodu Eudyptes, Aptenodytes a Pygoscelis). Navíc jedině v Antarktidě se s největší pravděpodobností můžete setkat s nejpozoruhodnějším druhem - tučňákem císařským (největší žijící druh). Taková cesta je však poměrně náročná a to především z finančního hlediska. Buďte připraveni na sumu, která může v konečném součtu představovat i bezmála 200 000 Kč (cena zahrnuje letenky, pojištění, průběh a místa konání apod.). Záleží na výběru cestovní kanceláře, luxusu a délce pobytu).

» Zajímavosti o Antarktidě

Více se můžete dozvědět např. zde:

V dosti hojném počtu druhů naleznete tučňáky i na Falklandských ostrovech.

Tučňáka magellánského můžete každý rok zpozorovat u pobřeží v oblasti zvané Punta Tombo v Patagonii (Jižní Amerika). Můžete narazit i na miliónovou kolonii tohoto druhu. Autem je tato oblast poměrně snadno přístupná. Dále také v okolí Punta Arenas - dvě lokality, známější ostrov Magdalena nebo Seno Otway, kde jich pobývá také spousta (s trochou štěstí narazíte i na jiné druhy, jenž si na taková místa přišla spočinout). Jsou zde turistické okruhy a vyhlídkové přístřešky, odkud si je můžete prohlédnout z blízkosti a přitom je moc nerušit. Podobně na tom budete v Argentině, kde se nachází poloostrov Valdez. Na rozdíl od oblasti Punta Tombo je zde všechno poměrně přirozené. Na toto místo se dostanete z Buenos Aires letadlem.

V oblasti západního Chile a Peru (opět jsme v Jižní Americe), se poměrně rozmanitě vyskytují dva druhy tučňáků - Humboldtův a magellánský. Tučňáka magellánského spatříte především v Chile (např. na ostrově Martillo nebo v předešle zmíněném Punta Arenas), kdežto rozšíření tučňáka Humboldtova dosahuje i západního pobřeží Peru. Jako nejjižnější bod Jižní Ameriky láká Ohňová země (Patagonie) stovky turistů ročně. Toto souostroví zvané Tierra del Fuegot tvoří přes 40 ostrovů a ostrůvků, z nich největší je Isla Grande. Léta jsou v Ohňové zemi vlhká a chladná s teplotou kolem 10 stupňů. Zimy jsou pak studenější a větrné s teplotním průměrem rovným nule. Od argentinské pevniny dělí Ohňovou zemi Magalhaesův průliv. Na těchto místech můžete rovněž narazit na tučňáka patagonského a jiné druhy, jež zde hodlají přezimovat.

Tučňák galapážský je nejseverněji žijící druh ze všech tučňáků. Tento druh se vyskytuje u rovníku na Galapážských ostrovech, opět při pobřežích, kde na něho tedy můžete narazit v přirozeném prostředí.

V Austrálii a na Novém Zélandě můžete narazit na nejmenšího tučňáka na světe - na tučňáka nejmenšího. V Austrálii - na ostrově Phillip Island v blízkosti Melbourne (jihovýchodně od Melbourne) - je postavena vyhlídková plošina pro turisty, kteří především v nočních hodinách (tučňák nejmenší žije nočním životem) pozorují, jak se život v kolonii náhle probudil. Dostanete se k nim poměrně blízko. Přesto se stále musíte ovládnout a nedělat nic, co by chod kolonie narušilo. Pro jisté opatření byla vystavena oplocená trasa (40 cm vysoké dřevěné kolíky), kde jste od tučňáků korektně odděleni. Slýchá se, že je zde zakázáno tučňáky dokumentovat (fotografovat).

Tučňáky můžete také spatřit u některých pláží v Jižní Africe. Kupříkladu v Lambert's Bay, což je oblast nacházející se přibližně 250 km severně od Kapského města (Cape Town). Dále také jižním směrem zhruba 50 km od Kapského města na plážích "balvanů" (Boulders Beach - městečko Simon’s Town). Vzácněji se vyskytují také v oblasti Namibie, Angole nebo protilehlém Mosambiku. Na těchto místech se vyskytuje - hnízdí - pouze tučňák brýlový.

Pomocná mapa


Zvětšit mapu