Jdi na obsah Jdi na menu
 


TUČŇÁK NEJMENŠÍ

 Obrazek

Roční cyklus:

Roční cyklus

Legenda

Latinský Název: Eudyptula minor

Objevení: Prvně jej popsal roku 1781 Johann Reinhold Forster

Světová populace: klesá | Přibližně 500 000 hnízdících párů. Od roku 1992 je počet jedinců podobný (1 milión), avšak s nepravidelnými výkyvy. Z hlediska několika faktorů, jeho populace spíše klesá a může být do budoucna v ohrožení (viz Ohrožení).

Délka života:  Přibližně do 20 let (obvykle však pouze 6 - 7 let)

Průměrná výška: 3040 cm

Průměrná váha: 1,5 - 2 kg

Hnízdění: Jižní Austrálie a Nový Zéland, Stewartovy ostrovy, Chathamské ostrovy a Snaresovy ostrovy. Popřípadě Tasmánie.

Habitat: Hnízdí na písčitých plážích, kde si vyhrabávají nory kolem 50 cm široké a až jeden metr hluboké. Mohou se ukrývat mezi keříky či popadanými stromy. Některé vzdálenější (okrajové) kolonie využívají zvětralé skulinky skalnatých útesů a nory v zásadě nehloubí (nejsou ohrožováni predátory). Obvykle se nevzdalují příliš od pobřeží, ale někteří jedinci hnízdí až za silnicemi poblíž pobřeží nebo přímo u rodinných domů.

Potrava: Základem jsou ryby druhu Engraulis australis, Sardinops neopilchardus, Spratelloides robustus a Hyporhamphus melanochir. Loví i vzácné dravé ryby a chobotnice Nototodarus sloanii, malé krevety a u tasmanského pobřeží si pochutnají na krilu Euphausia vallentine. Jedna kolonie tučňáka nejmenšího spořádá ročně i 50 tun mořské potravy.

Kolonie: Nevytváří tak velké kolonie jako u ostatních druhů a hnízda nejsou v těsném kontaktu se sousedy (s jejími hnízdy). 

Období rozmnožování: Od dubna až září do ledna až dubna. Z počátku rozmnožování se tučňáci zdržují na moři poblíž pobřeží a kombinují tuto zpravidla krmnou činnost s rozvážnými námluvami na souši, které mají z tohoto důvodu dlouhý interval (viz tabulka - zelená pole). K tomu spadá i úprava, hájení nebo úplné znovuvybudování hnízda. Chov jako takový dlouhodobý nikterak není, mláďata rostou poměrně rychle (s výkyvy v závislosti na dostupnosti potravy - viz Chov níže)

Inkubace vajec: Přibližně 35 - 39 dní. V sezení a později péči o mláďata se podílejí oba rodiče.

Počet vajec: dvě až tři vejce

Hnízda: Ano. Nory kolem jednoho metru hluboké.

Chov vylíhlého mláděte: přibližně dva až tři měsíce. V péči se střídají oba rodiče.

Pohlavní dospělost: V jedněch až dvou letech

Monogamie: Je poměrně u tohoto druhu dosti trvalá (několikaletá). Pouze v 6% si tito tučňáci po jedné sezóně nacházejí nové partnery.

Přirození predátoři: Největšími nepřáteli těchto tučňáků jsou nově zavedená zvířata (postupným osídlováním). Především tedy kočky nebo divocí psi (jeden pes dokázal během noci zabít 40 tučňáků). Dále pak fretky, lasičky a potkani, kteří se přiživují hlavně mláďaty. Některé vzdálenější (okrajové) kolonie mají od těchto predátorů klid a ani si zásadně nehloubí nory. Jako přirozenými predátory na souši jsou pro mláďata racci, hadi či velké ještěrky, živící se převážně vejci. Na moři pak pro dospělé lachtani, kosatky, tuleni či žraloci. 

Ohrožení: Momentálně je ohrožují divocí psi, lišky a ostatní savci poblíž jejich hnízdišť, které se přikrmují hlavně mláďaty. Také je ohrožují cesty u pobřeží, kdy jsou často poráženi auty. Dále je ohrožuje třeba nekorigovaný rybolov nebo havárie ropných tankerů (únik ropy). Podstatnou měrou zasahuje do jejich života taktéž ekologický jev zvaný La Niña, který se vyskytuje především u Nového Zélandu a Austrálie (něco jako El Niño v Jižní Americe). Jedná se o klimatickou změnu, která způsobuje hladomor v zdejších mořích.

Zajímavosti: 

Z 500 000 chovných ptáků jsou až z 57% pouze mladí tučňáci kolem jednoho až dvou let věku (záznam ze sledování). Díky jejich celkem krátkému životu mají rychlejší pohlavní dospělost. I když se dožívají obvykle 6 až 7 let, je znám záznam, kdy se tučňák nejmenší dožil 20 let.

Tučňák nejmenší je už podle pojmenování nejmenší tučňák na světě. Říká se mu také tučňák modrý díky modrému odstínu opeření na zádech. 

Tito tučňáci se přizpůsobili nočnímu životu. Tudíž se v koloniích probouzí život teprve pozdě večer až v noci.