Jdi na obsah Jdi na menu
 

TUČŇÁK SNÁRSKÝ

Obrazek

enlightenedOd ostatních druhů jeho rodu je snadno rozeznatelný díky nápadnému bílému lemu po stranách, kolem koutků zobáku

Roční cyklus:

Roční cyklus

Legenda

Latinský Název: Eudyptes robustus

Objevení: Teprve v roce 1953 byl tento tučňák poprvé popsán jako druh. Autor Walter Reginald Brook Oliver.

Světová populace: stabilní | Sčítáním z roku 2010 se počítá s 62 000 dospělými ptáky a s 31 000 ne-dospělci. Dle průzkumů je populace stabilní nebo dokonce mírně vzrůstá, přesto je tento druh považován za zranitelný.

Délka života: Dožil se i 20 let

Průměrná výška: 47 - 62 cm

Průměrná váha: 3 - 4 kg

Hnízdění:  Nový Zéland a skupiny ostrovů na jihu Jižního ostrova s názvem Snares.

Habitat: Na ostrovech jsou schovány v lesích a husté vegetaci.

Potrava: Tito tučňáci loví ve skupinách (15 - 30 tučňáků) a to především z 60 % drobné korýše (např. Nyctiphanes australis), z 20 % chobotnice (např. Moroteuthis ingens a Nototodarus sloanii) a rovněž asi z 20 % ryby (např. Paranotothenia magellanica). V době rozmnožování se nevzdalují více jak 50 km od pobřeží.

Kolonie: Vytváří husté kolonie do menších prostranství (1500 tučňáků na 341 ha území).

Období rozmnožování: Od srpna do prosince až února

Inkubace vajec: 31 - 39 dní. O inkubaci se rodiče střídají.

Počet vajec: dvě vejce 

Hnízda: Ano, ale převážně jen kruhovité útvary z kamínků, nebo jamky z mělké hlíny skryté ve vegetaci

Chov vylíhlého mláděte: přibližně dva až tři měsíce. V péči se střídají oba rodiče.

Pohlavní dospělost:  V pěti až šesti letech

Monogamie: Celkem trvalá

Přirození predátoři: Na moři jsou ohroženy celou řadou predátorů jako je tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx) či lachtani novozélandští (Phocarctos hookeri a Arctocephalus forsteri). Tučňáci jsou loveni téměř vždy v době, kdy se pohybují ve vodě. Na souši je žřídkakdy dohoní a chytí do čelistí. Pokud jej uloví, s kořistí se odeberou dále k hladině a mrskají s ní do stran. Kořist se tak o hladinu trhá a zbavuje se nevhodného peří. Zanedlouho se nad predátorem objeví racci, kteří budou chtít ukrást alespoň kousek masa. 

Vejce a mláďata jsou ohrožovány chaluhami nebo buřňáky (Macronectes giganteus). Na obranu tučňáci používají silné zobáky. 

Ohrožení: Tučňáky ohrožuje hlavně nadměrný rybolov, ať už z hlediska nedostatku potravy nebo tím, že se tučňáci omylem chytají do sítí. Tyto lovné sítě mohou dosahovat délky několika kilometrů a zachytí několik stovek tučňáků ročně. Uvíznou a utopí se. Velkým nebezpečím jsou také havárie tankerů, při kterých uniká ropa do moře. Jedna taková havárie způsobí několik set tisícové ztráty na životech nejen tučňáků. Nějakou dobu také trvá, než se zamořená oblast stane obyvatelnou. Na moři jsou tučňáci dostiženi tvrdě. Ropa na peřním šatu způsobuje minimální tření, neumožní tučňákům plout tak rychle, jakou rychlostí mohou ulovit potravu a umírají hlady. Ve snaze si peří očistit se také mohou otrávit.

Kvůli bezpečnosti jsou ostrovy omezeny návštěvností a to především proto, aby se zde neusadila jiná nepřirozená zvířena, která by mohla ohrozit hnízdění. 

Zajímavosti:

---

——————————————————————————————————————

Wikipedie

Podrobnější i totožné informace naleznete v internetové encyklopedii Wikipedie - tučňák snárský. Obsah článku je většinovým dílem autora, kterým je Tomáš Bartoš.