Jdi na obsah Jdi na menu
 

Zobák

LebkaTučňáci, jako ostatní ptáci, nemají zuby. Místo zubů mají jazyk a vnitřek zobáku protiskluzně opatřený háčkyštětinami - orientovanými směrem dozadu, jenž neumožní lapené kořisti (např. rybě) únik.

Zobák se skládá z keratinu, ze kterého se skládají i naše nehty nebo vlasy. Je poměrně citliví na dotek. Vrchní část zobáku je spojena s lebkou a spodní část zobáku je na lebku napojená pouze tenkou kostí na úplném konci (mobilita). Konec zobáku se mírně tvaruje do ostré "špičky". Stejně jako ostatní ptáci, mají i tučňáci silný a ostrý zobák, který umožňuje ulovit rychlou a kluzkou kořist. Podíváme-li se pozorně na zobák tučňáků, všimneme si nepatrného zakončení do tvaru háčku - ideální pro uchopení kořisti.

Tučňák kroužkový a zobák

Největší druhy tučňáků mají zobák dlouhý i přes 10 cm (tučňák patagonský např. 12 cm). Druhy rodu Eudyptes (tučňák skalní, chocholatý, žlutorohý apod.) mají zobák výrazněji uzpůsoben k častým šarvátkám, mají ho tedy oproti jiným druhům poměrně robustnější (silnější a širší). Dle Allenova pravidla, které říká, že v chladnějších oblastech mají někteří endotermní živočichové kratší uši, zobák, ocas a končetiny než v teplejších oblastech, můžeme tedy potvrdit, že např. tučňák císařský nemá vůči svému tělu (své výšce) obzvlášť delší zobák, než jeho příbuzní o výrazně menší "seveřané" (sTučňák magellanskýeverněji žijící tučňáci na jižní polokouli). Řádně rozpoznat to lze např. na antarktickém tučňáku kroužkovém opět ve srovnání s tropickými tučňáky.

Jelikož tučňáci nemají zuby, polykají kořist v celku. Kývají až třesou hlavou, a tak sklouzne celá do žaludku, který mají prostorně uzpůsoben. Kořist polykají od hlavy, čímž se zabrání jinak možnému udušení - uváznutí ploutviček či chapadel v jícnu (viz obrázek vlevo). Tučňáci mají jícen dosti široký a zobák mobilní, takže si dokážou pohrát i s vetší kořistí (viz potrava tučňáků).  

Protože se tučňáci pohybují pouze ve slaných mořích, pijí tak pouze slanou vodu. Aby jim to neškodilo, je jejich tělo vybaveno vynikajícím filtračním systémem. Jedná se o zvláštní tzv. supraorbitální žlázy nacházející se nad očnicí, které přebytečnou sůl vytlačí. Skrze nosní dírky nechtěnou konzistenci odkašlávají - respektive vysmrkávají (viz obrázek dole). 

Supraorbitální žlázy