Tučňáci

♦ Potrava

Příkladný obsah jídelníčku: A - sardinka, B - ančovička, C - sépie, D - sleď, E - chobotnice, F - oliheň, G - kril (souhrnné označení pro malé býložravé korýše), H - měkkýš v ulitě

————————————————————————————————————————————————————————

Tučňáci se živí především různými mořskými rybami v přibližné velikosti od 10 do 270 mm (např. ančovičkami, sledi, sardinkami, treskami, šproty, krunýřovkami, lampovníky, plošci, moridami, písečníky, stříbrnicemi aj.). Stravu konkrétního druhu můžete zjistit v článcích jednotlivých druhů v kolonce Potrava - viz Systematika a druhy.

Některé druhy tučňáků si pochutnávají také na korýších, menších chobotničkách a jiných hlavonožcích (kril, oliheň, měkkýš, sépie či krakatice),

Tučňáci žijící v mírném až subtropickém pásmu (druhy rodu Eudyptes, Eudyptula, Megadyptes a Spheniscus) - loví převážně různé druhy ryb a měkkýše.

Tučňáci antarktičtí a subantarktičtí (druhy rodu Aptenodytes a Pygoscelis) -  loví nejen ryby ale často také kril (souhrnné označení pro malé býložravé korýše), nebo menší druhy chobotnic.

» Přehled druhů

Množství potravy, které tučňák za den naloví se přirozeně liší velikostí tučňáka (druhem) a složitostí životního cyklu. Například tučňák Humboldtův by měl pro dobrou tělesnou kondici nalovit přibližně 400 až 500 gramů potravy denně. Např. mláďata tučňáků kroužkových rychle dospívají a při krmení mohou naráz spořádat až 30 % své hmotnosti - to je jak kdyby 75 kilový člověk pozřel na posezení 23 kg jídla.

V době, kdy jsou na pevnině a líná jim peří, jsou schopni dlouhodobě hladovět. Takový tučňák císařský hladoví až 4 měsíce, kvůli jeho složitému rozmnožovacímu cyklu. Vydržet dlouhé měsíce bez jídla dokážou díky silné subdermální (podkožní) vrstvě tuku.

Jelikož tučňáci nemají zuby, polykají kořist v celku. Kývají až třesou hlavou tak, že celá sklouzne do žaludku, který mají prostorně uzpůsoben. Ulovená potrava je pak pohlcena ihned pod vodou, přičemž ryby a chobotnice jsou pojídány hlavou napřed, díky čemuž jejich ploutve nebo chapadla neuvíznou v jícnu (uzavírají se k tělu kořisti). Při polykání nemusí být kořist usmrcena, a tak se ještě živá následně udusí a rozloží v žaludku

Trus tučňáků (takzvané guáno) ve velkých koloniích opravdu pocítíte (nejen v důsledku jejich potravního stylu - pojídání mořských živočichů). Za normálních podmínek je tučňák schopen vyprodukovat až dva kilogramy trusu za jeden týden. Na druhou stranu je pravděpodobně velmi užitečný. Kromě toho, že pro některé druhy tučňáků je vlastní trus důležitým materiálem pro stavbu hnízda, podle studie publikované v roce 2025 nahromaděný trus antarktických druhů tučňáků zřejmě dokáže mírnit dopady změny klimatu, když se během jeho rozkladu uvolňuje do oblasti čpavek a jiné plyny. Tyto sloučeniny ovlivňují zvýšenou tvorbu určitých typů mraků, které fungují jako izolační vrstvy v atmosféře.

Přečtěte si také: Mořská strava - fytoplankton a zooplankton