Jdi na obsah Jdi na menu
 

 TUČŇÁK KROUŽKOVÝ

 Obrazek

Roční cyklus:

Roční cyklus

Legenda

Latinský Název: Pygoscelis adeliae

Objevení: Prvně jej popsal roku 1840 Jules Dumont d`Urvilie ale vědecky jej zařadil roku 1841 Jacques Bernard Hombron a Honoré Jacquinot.

Světová populace: vzrůstá | Celkový počet jedinců se v poslední době odhadoval na více než 5 milionů, ale jednalo se o statistiky velmi nepřesné či ryze oblastní (např. týkající se pouze východní Antarktidy). Díky přehlednějším vzdušným a pozemním průzkumům, a také automatickým kamerám, je odhadem v roce 2017 na více jak 6 000 000 párů tohoto druhu (bližším odhadem až 14 nebo 16 milionů jedinců).

Délka života: Tučňák kroužkový se v divoké přírodě dožil až 16 let. Zajímavostí je, že pokud se jedinec paří ve věku 3–5 let, dožije se zpravidla nižšího věku.

Průměrná výška: Dosahují výšky 6575 cm (nad hranici 70 cm se dostávají výjimečně) 

Průměrná váha: 3,9 až 6,5 kg s ohledem na rozmnožování, línání, mimo hnízdní období a pohlavní dimorfismus (samec je zpravidla vetší než samice).

Hnízdění: Tučňáci kroužkoví hnízdí podél celého pobřeží Antarktidy, u Antarktického poloostrova a na okolních ostrovech (Skotův ostrov, Petrův ostrov, jižní Shetlandy, jižní Orkneje, Jižní Sadwichovy ostrovy, Jižní Georgie a na malém Haswellově ostrově). 

Největší kolonie se nachází na Antarktickém poloostrově v oblasti Rossova moře, nebo na mysu Crozier a mysu Adare.

Mimo hnízdní období se toulají až k Argentině, Austrálii, Novému Zélandu, Falklandám (Malvíny), Heardově ostrově a k McDonaldovým ostrovům. Od hnízdiště se tak ocitají 10004000 km daleko. Během celého migračního období jsou schopni zdolat 13 000 až 17 000 km na širém oceánu, než se opět dostaví na místo hnízdění. Jejich úkolem je dobře se vykrmit, utvořit tukové zásoby a připravit se na nadcházející období rozmnožování.

Pohybují se v teplotách vzduchu od -30 °C do 10 °C. Teplota vody může klesnout až na -2 °C.

Habitat: Hnízdí na stabilních ledových pláních. Někteří hnízdí i na pevnině, kde se objevují skalnaté útvary a kamenitý povrch, nehnízdí daleko od pobřeží. Kolonie se ale mohou nacházet i 30 až 100 km daleko od pobřeží, podobně jako u tučňáků císařských na ledě.

Potrava: Zprvu byli tučňáci kroužkoví výhradně rybožravý, ale v důsledku intenzivního vybíjení tuleňů a velryb v 18. století, přebývalo asi 150 tun krilu ročně. Proto kril, jako potravu bohatou na proteiny, tak tučňáci náležitě využili a živí se jím více jak z 90 %, a to především krunýřovkou krilovou (Euphausia superba). Roje těchto krunýřovek vyhledává v hloubkách od 10 do 200 m, povětšinou za jasného světla během dne. Občas si pochutnají na menších rybách např. druhu Pagothenia borchgrevinki z čeledi ledovkovití, které mají v krvi rovněž nemrznoucí proteiny. Potravu loví především pod mořským ledem. Podle sledování miniaturními kamerami dokáže za 1,5 hod. ulovit 244 korýšů nebo 33 ryb.

Z počátku rozmnožování loví ve vzdálenosti 50–600 km od hnízdišť, v závislosti na dostupnosti potravy. Později se díky zvyšujícím letním teplotám ledové pole zkracuje a krmení již vylíhlých mláďat je pak mnohem jednodušší (to se netýká tučňáků hnízdících při pobřeží bez ledové pokrývky). Než se vrátí mládě nakrmit, pobývá na moři 18–30 hodin a za jeden tah uloví obvykle 320–490 g potravy, dle podmínek (v případě obzvláště dobrých, je nejspíš schopen ulovit i větší množství).

Průměrně plave tempem 2,2–8,2 km/h, ale v případě nutnosti dokáže vyvinout rychlost blížící se 20 km/h (na krátkou vzdálenost).

Kolonie: hnízdí v tisících až statisícech párů.

Období rozmnožování: Začíná v září až říjnu a končí v lednu až únoru (období antarktického léta, tj. období naší zimy).

Inkubace vajec: 2438 dnů s alternativními výkyvy maximálně 12 dnů. Při sezení a později chov se rodiče pravidelně střídají.

Počet vajec: jedno až dvě vejce (1 = 113 až 125 g)

Hnízda: Ne i ano. Záleží na místě hnízdění. Ti tučňáci, kteří hnízdí blíže u pobřeží si z oblázků vytvoří vrstvený kruh, kolem nevelké prohlubně v půdě. Mládě překryjí prokrveným záhybem kůže, který má 32–35 °C.

Chov vylíhlého mláděte: přibližně dva až tři měsíce. V péči se pravidelně střídají oba rodiče.

Pohlavní dospělost:  Ve třech až osmi letech

Monogamie: Myslelo se, že není vůbec trvalá, ale tento druh vydrží i po několik let s jednou partnerskou dvojicí.

Přirození predátoři: Zejména v zimě, kdy pobývají nejvíce na moři, jsou tučňáci kořistí pro tuleně leopardí (Hydrurga leptonyx) nebo kosatky dravé (Orcinus orca). V době hnízdění jsou často překvapeni útokem při skocích do vody anebo pokud připlouvají z vody na souš. Proto se vždy zdržují v určitých skupinách a navzájem se tak chrání za předpokladu, že je každý z nich alternativní obětní beránek. Pokud jej tuleň uloví, s kořistí se odebere dále k hladině a mrská s ní do stran. Ta se tak o hladinu trhá a zbavuje nechtěného peří. Zanedlouho se nad predátorem objeví racci, kteří budou chtít ukrást alespoň nějaký zbytek.

Vejce a mláďata jsou na souši v ohrožení před obřími buřňáky, chaluhami nebo racky. Tito dravci (převážně chaluhy) bývají vychytralí a pomáhají si v dvojici. Jeden odláká rodiče obranáře, který se snaží vetřelce zahnat a druhý dravec přiletí nečekaně z druhé strany, o čemž druhý rodič sedící na vejcích nemá ani tušení. Ve zlomcích sekund jsou rodiče o vejce okradeni. 

Ohrožení: Na základě počítačových modelů vytvořených v roce 2010, může dojít k poklesu populace tučňáka kroužkového, a to v případě navýšení průměrné teploty o +2 °C. Tato situace by měla údajně nastat mezi rokem 2025 až 2052 – byli použity soubory modelů odpovídající dosavadním změnám klimatu v Jižním oceánu, tzn. rozsah a ztráty ledové pokrývky, koncentrace a tloušťky ledu, srážky, rychlosti větru či teploty vzduchu. Avšak tučňák kroužkový přežil už desítky tisíc let skrze různé proměny biotopu. Zdá se tedy, že se na změnu svého životního prostředí dokáže včasně adaptovat a přežít. Otázkou je, zda by se opět dokázal případným změnám přizpůsobit.

Prozatím vědci zaznamenávají populační růst ve většině známých kolonií. Objevují se kolonie úplně nové, dříve zaniklé, nebo jsou povětšinou stabilní. Na východě Antarktidy vzrostla populace tučňáka kroužkového o více jak 27 % za posledních 30 let. Mezi ohrožené kolonie se však řadí ty, jež hnízdí v okolí Antarktického poloostrova, kde je tučňák kroužkový závislý na souvislé vrstvě pevného ledu. Dochází zde však k patrnému tání ledovců, nebo ke stěhování potravních zdrojů vlivem oteplování oceánu.

Přesto, že jsou zprávy spíše uspokojivé, nerozptylují obavy o zachování jeho životního prostředí. Jsou známy blížíce se hrozby, jež mají lidský původ.

Obzvláště nebezpečné pro tučňáka kroužkového, je z hlediska nedostatku potravy nekorigované množství rybolovů. Často uvízne v samotné rybářské síti, jenž pokrývá i obrovskou vodní plochu.

Znepokojující je narůstající cestovní ruch a s tím spojené narušování hnízdních kolonií. Ačkoli je dbáno na zachování zdejší nedotknutelné přírody a není prakticky narušován její chod (kromě zásahů vědců pro výzkum), stupňující turismus způsobuje změny v jeho chování, jelikož je přítomností většího počtu lidí narušován obvyklý klid a prostor při hnízdění. Podle vědců se ale o přímé ohrožení nejedná, a některé kolonie tučňák kroužkového si třeba výzkumné stanice osvojují natolik, že v jejich blízkosti s oblibou hnízdí.

Samotný kontinent Antarktidy, kde se tučňáci rozmnožují, je nositelem obrovského nerostného bohatství. Především v tomto případě je v lidských rukách, jak dokážeme permanentně vzdorovat zájmům nárokujících států, jež chtějí bohaté zdroje kontinentu těžit. Průmyslová aktivita by mohla zcela nevratně zdejší biodiverzitu narušit.

Zajímavosti: 

Expedice Terra Nova (1911-1912)

Studie na ostrově Ross, Dr. Hunter a Dr. Lloyd Davis (1998)

————————————————————————————————————

Světový den tučňáků

Každým rokem se dne 25. dubna mezinárodně slaví tzv. Světový den tučňáků. Impulzem proto, že se slaví právě v tento den, je migrace tučňáka kroužkového z Antarktidy na sever. Tímto se na něho myslí při putování na širém oceánu, a přeje se úspěšný lov pro nadcházející hnízdění. Sváteční den poukazuje rovněž na některé ohrožené druhy tučňáků.

—————————————————————————————————————

Tučňák kroužkový je v češtině pojmenován podle jeho zvláštních kroužků kolem očí bílé barvy. V angličtině se mu říká tučňák Adélin (Adélie). Je to proto, že byl poprvé spatřen na kontinentu Antarktidy v části pojmenované roku 1840 francouzským cestovatelem Jules Dumont d`Urvilie. Tuto část pojmenoval podle své manželky, která se jmenovala Adél. Tak i s částí prozkoumané Antarktidy byl pojmenován tento tučňák Pygoscelis adeliae.

——————————————————————————————————————

Rekordní hnízdiště co se týče délky od pobřeží činí přibližně 300 km, což je opravdu ojedinělé. Důvod tohoto sklonu může být i ten, že se jednalo o opozdilce, kteří si museli stabilní hnízdiště najít dále na položeném místě kvůli nadcházející zimě, kdy tito tučňáci s rozmnožováním končí. Led se formuje do větších rozměrů a cesta je delší. Hnízdiště které se nacházelo např. 180 km daleko, je nyní 300 km daleko. Tučňáci se vždy vracejí na stejné místo rozmnožování. Tak jako v tomto případě, jsou nuceni déle pochodit na hnízdiště, jsou v normálním letním období také nuceni pochodit dále kvůli tání ledovců. Proto si musejí najít stabilní hnízdní pole dále od pobřeží.

——————————————————————————————————————

Sluch
tučňák kroužkový slyší frekvence v rozmezí 27 až 12 520 Hz. V nižších kmitočtových pásmech dokáže rozlišovat tóny, jejichž frekvence se liší pouze 8 Hz. Sluch je důležitý pro komunikaci mezi párem (námluvy), rodičem a mládětem, cizími tučňáky nebo predátory. Ve velkých koloniích nejen, že tučňáci musí dobře slyšet, ale také rozpoznat jednotlivé hlasy a zvuky (např. hlas družky). Každý tučňák má jedinečný hlas (zvuk hlasu se liší také pohlavně). Běžně kontaktní zvuk je podobný ostrému hrdelnímu štěkání, mláďata prosí pískáním.

——————————————————————————————————————

Jako ptáci moří jsou nuceni pít slanou mořskou vodu. Přebytečnou sůl tak vylučují pomocí speciální (supraorbitální) žlázy, umístěné nad očnicí a ústící do nosních dutin. Zdrojem tekutiny je případně i krev z kořisti.

——————————————————————————————————————

Tučňák kroužkový byl a je často vědecky zkoumaným druhem. Objevuje se v tak mnoha dokumentech a literaturách.

——————————————————————————————————————

Tučňáci kroužkoví hrají nezaměnitelné vedlejší postavy v animovaném filmu Happy Feet a Happy Feet 2 (takzvaná banda "kompaňéros" - Ramon, Nestor, Raul a Lombardo).

——————————————————————————————————————

Wikipedie

Podrobnější i totožné informace naleznete v internetové encyklopedii Wikipedie - tučňák kroužkový. Obsah článku je většinovým dílem autora, kterým je Tomáš Bartoš.