Jdi na obsah Jdi na menu
 

Aberantní chování: „homosexualita“/„bisexualita“

♦ Etologie

Lidé byli svědky homosexuální aktivity u zhruba 1 500 druhů volně žijících zvířat včetně tučňáků i zvířat chovaných v zajetí.

Živočichové se mohou dopouštět homosexuálních aktů proto, aby rozptýlili sociální napětí (zmírnili vnitrodruhovou agresi v době rozmnožování a při výchově mláďat), nebo si udrželi plodnost, když nejsou k dispozici partneři opačného pohlaví. (Podobně jako u lidí: sklony k homosexualitě mají převážně muži v armádě (ve válce), nebo trestanci ve věznici.)

Zdá se, že k homosexuálnímu chování dochází u některých druhů mnohem častější v zajetí než ve volné přírodě. V zajetí se homosexualita může projevovat kvůli nedostatku partnerů opačného pohlaví a stresujícímu prostředí.

Další možné důvody

Mladická nerozvážnost a nedostatek zkušeností: Nezkušení mladí jedinci mohou mít problémy s rozlišením samců od samic. Studie ukázala, že samcům, kteří se předváděli s jinými samci, trvalo déle, než našli partnerku. Tito samci byli výrazně menší než heterosexuálně se projevující samci, což možná souvisí s jejich mladším věkem a tedy nedospělostí.

Nepoměr pohlaví: Vyšší nepoměr pohlaví by mohl částečně vysvětlovat stejnopohlavní expoziční páry. Například nadbytek samců by mohl vysvětlovat také to, proč je stejnopohlavní párovaní častější právě mezi samci.

Hormony: Vysoká koncentrace pohlavních hormonů zpočátku hnízdění (rozmnožování) spolu s nevyrovnaným poměrem pohlaví ve prospěch samců může také pomoci vysvětlit projevy jedinců pozorované v přírodě či v zoologických zahradách.

Závěrem

Zatímco jednotlivci se homosexuálně projevují běžněji (z téměř 30 %), stejnopohlavní páry připravené zahnízdit (tj. upevněné) se prakticky nikdy neutváří. A pokud náhodou ano, dojde nakonec k jejich rozpuštění a ptáci se dají dohromady s obvyklými partnery, aby mohli vychovat mladé, ostatně jak vyplynulo z výzkumu z roku 2008: ze 75 zkoumaných párů byl jeden pár samčí (1,3 %) a jeden samičí (1,3 %) a všichni tito čtyři tučňáci byli následně nalezeni v páru s novým partnerem a s vajíčkem během téže sezóny páření.

Jiný však může být výsledek v odlišných (nepřírodních/nepřirozených) podmínkách, jako například v zoologické zahradě, když je stejnopohlavnímu páru podáváno cizí vajíčko záměrně, aby se o něj staral.

Pravdou však je, že živočichy obecně nelze pokládat za homosexuální nebo heterosexuální a porovnávat je s člověkem, neboť zvíře, které se účastní flirtování nebo partnerství se stejným pohlavím se obvykle nevyhýbá běžné (od přírody dané) heterosexuální snaze či „vztahu“. To tedy znamená, že prakticky neexistují žádní striktně homosexuální tvorové, ale maximálně jen, přimhouříme-li oko, „bisexuální“. Živočichové si totiž nevytváří nebo neurčují sexuální identitu (orientaci) jako lidé, ale snaží se pouze spárovat, přičemž hnací silou není ideologie o různorodosti nebo lásce, ale touha po vlastních potomcích - zkrátka snaží se jen spářit, a to nakonec s kýmkoli nebo s čímkoli, pokud jsou podmínky méně příznivé či nevyhovující (jako např. doma chovaná andulka, která se, nemá-li k dispozici opačné pohlaví, může uspokojovat i na ruce chovatele, na hračce apod.).

 

Mohlo by Vás zajímat: