Jdi na obsah Jdi na menu
 


Informace v kostce

 

Vědecká klasifikace

  • Říše: Živočichové (Animalia)
  • Kmen: Strunatci (Chordata)
  • Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
  • Třída: Ptáci (Aves)
  • Podtřída: Letci (Neognathae)
  • Řád: Tučňáci (Sphenisciformes)
  • Čeleď: Tučňákovití (Spheniscidae)

 

V jiných jazycích - tučňák

  • Slovensky: tučniak
  • Anglicky: penguin
  • Německy: pinguin
  • Polsky: pingwin
  • Španělsky: pingüino
  • Italsky: pinguino
  • Francouzsky: manchot
  • Švédsky/Norsky: pingvin
  • Finsky: pingviini
  • Lotyšsky: pingvīns
  • Portugalsky: pinguim
  • Bělorusky: пінгвін (pinhvin)
  • Rusky: пингвин (pingvin)
  • Mongolsky: оцон шувуу (otson shuvuu)

 

Tučňák je:

Nelétavý pták, který je dokonale uzpůsoben k životu ve vodním prostředí. » Více info

 

Význam pro člověka:

Pro nás jsou tito ptáci velice důležití; vědce učí pochopit, jak může zdánlivě nevinný živočich plnohodnotně žít v takto nehostinném prostředí (Antarktidy) a úspěšně se rozmnožovat. Následně tak dokážou vynalézt nové technologie využitelné pro člověka. Z ekonomického hlediska jsou pak tučňáci dobrými ukazateli změn na naší planetě. Jejich chování a přizpůsobení se novým podmínkám napomáhá pochopit situaci, v které se naše Země nachází. Ačkoli jsou tučňáci poměrně citlivý na změnu svého prostředí, instinktivní chování jim napomohlo přežít milióny let, a to naskrz různým změnám svého biotopu.

 

Jejich inteligence:

U tučňáků většina lidí výraznou chytrost nepředpokládá. Přesto patří tito roztomilí ptáci k velmi inteligentním tvorům. Jejich krotké chování je způsobeno absencí vrozeného strachu, který se u nich doposud nevyvinul neboť nebyl během celé evoluce zapotřebí. Do kontaktu s lidmi se ve volné přírodě dostávali zřídka (podstatnou měrou až dnes v moderní době vlivem cestovního ruchu) a obecně mají na souši jen velmi málo přirozených nepřátel. V poslední době ale nebezpečně roste počet invazních predátorů. » Více info

 

Příbuzní tučňáka:

Řád tučňáci (Sphenisciformes) obsahuje jedinou čeleď tučňákovití (Spheniscidae). Podle společných znaků (například rohovité destičky na zobáku a supraorbitální žlázy), byly jako nejbližší příbuzní označovány potáplice a buřňáci. Podle studií DNA jsou jako blízce příbuzné označovány i fregatky nebo dokonce čápi. V současné době jsou tučňáci (jako čeleď Spheniscidae) společně s dalšími čeleděmi (např. potáplice, albatrosi) řazeni do nadčeledi buřňáků (Procellarioidea), která je součástí rozšířeného řádu brodivých. » Více info

 

Výška:

Největší druh (tučňák císařský) může dosahovat výšky 120 cm. Nejmenší druh (tučňák nejmenší) dosahuje výšky pouhých 40 cm. 

 

Váha:

Největší druh (tučňák císařský) může mimo doby hladovění vážit až 46 kg. Nejmenší druh (tučňák nejmenší) váží pouhých 1,5 až 2 kg.

 

Délka života:

Obvykle se uvádí 20 let, přičemž se průměrně každý druh tučňáka dožije 10 až 19 let. Tučňák nejmenší (nejmenší druh) se dožívá převážně 6 až 7 let. V Zoologických zahradách se tučňáci dožívají i 30 let a tučňák císařský (největší druh) se dle názorů odborníků může dožít až 50 let.

 

Pohlavní dospělost:

Do pohlavní zralosti tučňáci vyspějí převážně ve třech až čtyřech letech, přičemž tučňák nejmenší (nejmenší druh) již v jedněch až dvou letech. Některé druhy tučňáků jsou odrostlé mladistvému věku (schopni reprodukce) o mnoho déle - v pěti, sedmi či dokonce devíti letech (uvádí některé zdroje), což je ale výjimečné.

 

Potrava:

Potrava z jižních moři, kde jí loví, tzn. různé druhy ryb ve velikosti 1 až 27 cm (sardinky, ančovičky, tresky, krunýřovky či sledě). Dále pak různé korýše, chobotničky a jiné hlavonožce (sépie, olihně, měkkýše, kril, krakatice aj.). » Více info

 

Kolik známe druhů:

Existuje 6 rodů se 17 druhy tučňáků (často se ještě uvádí 18 druhů), a někteří z nich se rozlišují na poddruhy (odborníci se zkrátka nedokážou shodnout na přesném určení některých poddruhů, nebo úzce podobných druhů). » Více info

 

Rozšíření:

Vyskytují se v jižní části zeměkoule. Antarktida, subantarktické ostrovy a země poblíž ji (Nový Zéland, Austrálie, Falklandské ostrovy, Kergueleny, někteří až k rovníku - Galapágy, dále pak jižní Afrika, Jižní Amerika - pobřeží Peru a Chile). » Více info


Ohrožení: 

V procentech: ze 17 druhů

  • má 65% klesající trend
  • je z 23% odhadován počet nepřesahující 5 000 párů nebo jedinců 
  • má 17,5% trend stabilní

U zbylých 17,5% druhů populace vzrůstá.
Mezi nejohroženější patří tučňák galapážský (1 200+-), žlutooký (5 000+-), a Humboldtův (6 000+), kde se jedná o trendy velmi klesající a přeživší populaci velmi nízkou (viz závorky - dospělý jedinci). » Více info

 

Biologie:

Jsou to koloniální ptáci. Žijí život na souši a na vodě. Obecně na souš se vydávají pouze v době rozmnožovací, nebo v období pelichání. I když tučňákům svědčí život na moři, stráví ho celkem často i  na souši. V době působení na moři, kdy začínají hromadné lovy, se tučňáci vzdalují od svých hnízdišť i 2 000 až 6 000 km. Antarktické druhy musí v době rozmnožování zdolávat 100 - 160  km cesty tam a zpět, při střídaní ochrany mláďat a lovení potravy v určitých intervalech, tito tučňáci totiž hnízdí na ledových pláních a protože let postupem času taje, musí si najít stabilnější místa hlouběji do nitra Antarktidy. Během chovné doby tučňáci hubnou i o polovinu své váhy. Samec tučňáka císařského musí vydržet i 4 měsíce bez potravy. Rodiče se o péči o mláďata pravidelně střídají (jeden loví potravu a druhý mláďata hlídá a naopak). Hnízdní kolonie některých druhů čítají statisíce jedinců, a přesto každý z nich nalezne toho druhého z páru, či své mládě. Tučňák může zřejmě plavat rychlostí, která se blíží i ke 30 km/h, tedy více než čtyřikrát rychleji než olympijští rekordmani. Dokáže z vody vyskočit až na dva metry vysoký břeh. Nemají mnoho nepřátel. Na souši a ledu prakticky nikoho, ve vodě pak některé druhy tuleňů a kosatky. Na mláďatech se přiživují velcí mořští ptáci. Jsou to převážně monogamní ptáci*. Některé druhy žijí v párech po celý život, jiné jen v době hnízdění. Pohlavně dospělí jsou přibližně ve třech až pěti letech. » Více info

*Monogamie - dlouholetá věrnost partnerů (páření a odchov snůšky stejných partnerských dvojic po několik sezón).

 

Anatomie:

Tučňák má nejlépe uzpůsobené tělo, ze všech jiných vodních druhů ptáků, pro dokonalou koordinaci a potápění ve vodě. Jejich anatomie je velmi složitá. Pro tučňáky je složení orgánů a anatomických soustav velmi pozoruhodné a  odborníci s úsměvem prohlašují, že to není zvíře, ale trávicí soustava s nohama dole a hlavou nahoře. Kabátek tučňáků se skládá z mnoha per a jsou 2,1 - 3,6 cm dlouhé, voda jimi neprosákne. Ty delší a hustší pera patří antarktickým tučňákům. Mají rafinované zbarvení: tmavá svrchní část těla je při pohledu shora činní nepostřehnutelnými a právě tak jako světlé břicho v opačném směru. Dalšími "systémy" jsou např. silné vrstvy podkožního tuku - které chrání pře chladem a hladem (v době rozmnožování), solné žlázy (supraorbitální) - které vylučují přílišné množství soli z mořské vody a mnoho dalšího. Jejich zrak je uzpůsoben pro perfektní vidění na moři a na souši vidí celkem špatně a pohybují se velmi neohrabaně. Někteří tučňáci však celkem hravě zdolávají strmé svahy a skalnaté výběžky, jako například tučňák skalní. Smysly: zrak (obzvlášť ve vodě), sluch a čich mají dokonalý, přičemž jsou vypsány za sebou od nejvyvinutější vlastnosti. » Více info

 

 V kultuře

Sport - Velmi známý je emblém zobrazující především „tučňáka s hokejkou“ v různých podobách, kterými se pravidelně vyznačuje hokejový tým Pittsburgh Penguins. Klub byl založen v roce 1967 a do dnes působí v nejprestižnější hokejové soutěži NHL. Za svou účast v této hokejové lize získal pětkrát trofej za první místo (po úspěšné základní části v bojích o postup do play-off a úplném vítězství po bojích v play-off), takzvaný Stanley Cup (v letech 1991, 1992, 2009, 2016 a 2017). Mezi nejznámější a nejlepší hráče tohoto týmu patří například; Marc-André Fleury, Tom Barrasso, Sidney Crosby, Jevgenij Malkin, Mario Lemieux, nebo také Jaromír Jágr, jež byl roku 1990 tímto klubem přímo draftován.

 

Náhledy fotografií ze složky Tučňáci