Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tučňáci v ohrožení

...hlavní nebo důležité organizace, můžete pomoci:

Penguin rescueSancoobGlobal penguin society

—————————————————————————————————————————————————————————

Tučňáci nemají mnoho přirozených nepřátel. Populaci tučňáků decimuje především člověk, a to svou neohleduplností. Některé příklady v článku (níže) zmíněné, jsou naštěstí téměř minulostí. To bohužel nemůžeme říci o těch dalších, které negativně ovlivňují život tučňáků tak, že jsou některé druhy na pokraji vyhynutí. 

 

Stav k roku 2018 na základě IUCN ​​​​ ZDE

IUCN

—————————————————————————————————————————————————————————

Zástupci rodu Spheniscus patří mezi nejvíce ohrožené vyhubením​ 

Do tohoto rodu patří:

 

Příklady negativních vlivů

Červeně označený nadpis = stávající nebo skutečně závažný problém

 

Obzvlášť závažné Vandalismus a průmyslový rozvoj

Někteří zástupci z rodu Spheniscus jsou dnes na pokraji vyhynutí. Jsou to tropičtí (teplomilní) tučňáci, kteří platí daň za to, že se vyskytují v dobře přístupných polohách (pobřežní oblasti a ostrovy blízko lidské civilizace). Bývají často narušeni vandalským počinem lidí, jako třeba zabíjením dospělých jedinců nebo vykrádáním vajec z hnízd. Dále také decimováním hnízdních oblastí kvůli novým výstavbám a průmyslovému rozvoji.

 

Nový živočišní nepřátelé (tzv. invazní druhy)

Během postupného osídlování ostrovů a pobřeží s sebou (chtě, nechtě) lidé na lodích převáželi také „nové" živočichy, kteří se v nových oblastech usazují a množí. Máme tím namysli různé savce a také hlodavce jako např. lišky, lasičky, kočky, myši, potkany a třeba zdivočelé psi. Tato zvířata se snadno přiživují na vejcích a mláďatech. Rodiče jsou na souši zkrátka bezmocní a často hynou i oni samotní. Ohroženi jsou opět tropičtí (teplomilní) tučňáci z rodu Spheniscus, nebo třeba tučňák nejmenší, který hnízdí v blízkosti lidských sídel např. na březích Austrálie.

 

Tučňáci jako zdroj užitku

V dřívějších době byli tučňáci loveni pro maso a taktéž hodnotný tuk. Pro dostatečné zásoby dokázali mořeplavci denně vybít několik tisíc tučňáků; důvěřiví ptáci, kteří ani neutíkají, shodují se aktéři v písemnostech na reakce těchto ptáků. Není se čemu divit, na souši poměrně neohrabaní tučňáci byli velmi jednoduchou kořistí. Především nevykazovali instinktivní chování, jako snahu utéct nebo se alespoň vzdálit. Člověk totiž pro tyto ptáky nebyl symbolem nepřítele v průběhu miliónů let. Nikdy dříve se s ním tučňáci nesetkali, a tak si nevybudovali žádné obranné chování.

Než se ve světě začala naplno využívat ropa, byli v 19. století pro svůj tuk a pro výrobu oleje vybíjeni rovněž po tisících kusech. Tehdy bylo zcela legální tučňáky lovit a těžit z jejich masa a tuku. Dnes je již tento zákon dávno upraven (resp. zrušen) a prakticky všechny druhy tučňáků jsou pod přísnou ochranou. Úplnou minulostí to však stále být nemusí.

Mohlo by Vás zajímat:

 

Móda 

S postupem času se tučňák nezabíjel jen pro maso a tuk ale také pro kůži a peří. Stejně jako ostatní fauna i „kabátek" tučňáků se movitým lidem zalíbil natolik, že jej chtěli za každou cenu do svého honosného šatníků. Dnes je již tento problém zcela zanedbatelným ale kdysi zasáhl populaci některých druhů určitě nemálo. 

 

Týrání 

Stále je možné se setkat s různými podobami týrání; např. je tučňák odchycen a téměř ochočen (hlady) tak, že uvázaný kolem krku chytá rybářům ryby. Občas se objeví i případ, že např. tučňáky brýlové používají jako návnadu při lovu žraloků, ale díky ohlasům veřejnosti snad takových případů ubývá.

 

Obzvlášť závažné Guano

V Jižní Americe, kde tučňáci také hnízdí, bývá odebírán (vytěžen) nahromaděný trus tučňáků, tzv. Guano. Letitá hromada trusu poslouží jako výborné hnojivo. Jenomže, ačkoli to může znít bizarně, tučňáci si z vlastních výkalů budují hnízda a zdá se, že je to jejich velmi oblíbený materiál. Tímto přičiněním jsou však hnáni na holé pláže a tvrdé skály. Sice se začínají přizpůsobovat ale je víceméně jisté, že i tímto narušením se jejich populace začala snižovat. 

 

Obzvlášť závažné Nadměrný rybolov

Kromě jiného tučňáky ohrožuje hlavně nadměrný (tedy nekorigovaný) rybolov. Nejenže tito ptáci přicházejí o potravu ale často se zachytí do rybářských sítí. Ty mohou dosahovat délky několika kilometrů a údajně zachytí i několik stovek tučňáků ročně. Protože nemají jak uniknout, uvíznou a utopí se. Ovšem větší problém je, že potrava v moři slouží široké škále živočichů a její nevyváženost (třeba jen lokální úbytek) je pro tučňáky velmi nebezpečná. Kořist (ryby aj.) složitěji vyhledávají a jsou nuceni dále a déle cestovat. Zkázonosné je to hlavně v období rozmnožování, neboť se k mláďatům nutná dávka potravy nedostane včas a rodiče jsou těžšími podmínkami tak vyčerpáni, že nápor na organismus kolikrát sami nepřežijí. 

» Blýská se na lepší časy? Po dlouhých letech jednání se státy dohodly na mořské přírodní rezervaci, kde bude zcela zakázán komerční rybolov

Obzvlášť závažné Ropné havárie

Velmi nebezpečné jsou havárie tankerů, při kterých může uniknout ropa do moře. Jedna taková havárie způsobí až několik set tisícové ztráty na životech nejen tučňáků. Nějakou dobu také trvá, než se zamořená oblast stane znovu obyvatelnou. Tučňáci jsou odolní ptáci a na spoustu negativních jevů a komplikací se dokážou celkem dobře přizpůsobit. Ropa však znehodnotí jejich pera, poškodí termoregulační funkci a rovněž na moři jsou tučňáci dostiženi tvrdě; zachytí-li se do jejich peří, omezí tření a kvůli tomu tučňáci nemohou plavat tak rychle, jakou rychlostí obvykle loví potravu a umírají hlady. Ve snaze si peří očistit se také mohou otrávit.

 

Obzvlášť závažné Obecné znečišťování moří a oceánů

V podstatě každému druhu značně znepříjemňuje život všudy plovoucí odpad, s kterým se mnohem častěji setkávají tváří v tvář. Čím dál častěji končí také takové střetnutí dříve či později smrtí, jelikož se zpravidla ošklivě poraní nebo spolykají nestravitelné části odpadu.   

Podle některých odhadů by světová populace mohla do roku 2050 dosáhnout počtu 12 miliard lidí. Z toho bude pravděpodobně 60 procent lidí žít v oblastech vzdálených méně než 60 km od mořského pobřeží. Zemědělské a průmyslové aktivity nutné k zabezpečení této populace zvýší již dnes významný tlak na úrodná pobřežní pásma.

Znečištění a moře se k sobě hodí jako olej a voda!

Znečištění moří je jedním z významných dopadů lidské činnosti na Zemi. Nejedná se jen o ropné znečištění, které vzniká při haváriích tankerů či během nelegálního vypouštění jejich nádrží na otevřeném moři. Ačkoli jsou ropné skvrny velice viditelné, celkově je toto znečištění zcela zanedbatelné ve srovnání se znečištěním, které přináší ostatní zdroje. Jedná se například o odpadní vody domácností, průmyslové odpadní vody, úniky ze skládek, městské a průmyslové odpady, nejrůznější havárie a výbuchy zařízení chemického průmyslu a úniky toxických látek, vypouštění odpadů přímo do moře, výrobu ropných produktů, dobývání nerostných surovin, zemědělská hnojiva a pesticidy, odpady tepelných elektráren či radioaktivní odpady.

Znečištění pocházející z pevniny se podle odhadů podílí zhruba 44 procenty na celkovém znečištění oceánů a znečištění pocházející z atmosféry zhruba 33 procenty. Pro srovnání – znečištění způsobené mořskou dopravou se na celkovém znečištění podílí jen 12 procenty. (www.greenpeace.org)

 

Hrozivé záběry na znečištěný oceán:

 

► Dokument v českém znění ihned ke zhlédnutí:

 

Klimatické změny 

Tučňáky dnes podle věděckých výzkumů ohrožuje také globální oteplování (skleníkový efekt*) a s tím spojené klimatické změny (viz tání ledů a ledovců). Ohrožení jsou případně tučňáci antarktičtí a subantarktičtí, kteří se na klimatické změny nejhůře přizpůsobují (tučňák císařský, kroužkový, uzdičkový aj.). V poslední době se však tyto události týkají spíše Severního pólu - Arktidy, kde se tučňáci nevyskytují. Antarktida se i přes negativně vyhlížející výzkumy (zpravidla domnělé) nejeví v realitě jako kontinent, který by měl mít na svědomí hrozivé až katastrofické scénáře, o kterých se často dovídáme (alespoň co se týče globálního oteplování).

*Co je to skleníkový efekt? Když například spalujeme fosilní paliva (naftu, zemní plyn, uhlí) nebo odpady, dostávají se skleníkové plyny do zemské atmosféry. Tyto plyny propouštějí téměř neomezeně sluneční záření, zadržují však současně vyzařované teplo, které uvolňuje zemský povrch. V důsledku toho se atmosféra ohřívá a dochází k oteplování podobně jako ve skleníku. To pak může mít zvlášť závažné důsledky v polárních oblastech. Taje led, hladina oceánu se zvedá a mnoho zvířat tak ztrácí své biotopy.

————————————————————————————————————————————————————————

K zamyšlení: klimaskeptik.cz / osel.cz

Geologické změny naší planety jsou jistě patrné, ale opravdu je záhodno toliko se upnout na tyto problémy, jsou-li vůbec reálné, a sunout do pozadí ty mnohem závažnější, prokazatelně se týkající naší přítomnosti a blízké budoucnosti? Nechceme zpochybňovat, že se s naší planetou ‚‚něco děje‛‛, je to naprostá pravda, jenom stará milióny let. Drahocenný čas a vysoké finanční prostředky na často bezvýznamné výzkumy, tak takhle naší planetě, fauně a flóře, těžko pomůžeme. Než odkryjeme možná tajemství matky přírody, můžeme o její bohatství, o to, co ztvárňuje její krásu, jen vlastní vinou dočista přijít. Klimatické odchylky jsou v porovnání s naší neúctou k přírodě a k životu jako takovému jen zanedbatelný problém. Poohlédněme se za tím, co naše moderní civilizace způsobuje, je hladová a nekompromisní, a především to je skutečný problém, řešíme-li otázku ochrany života na Zemi.

————————————————————————————————————————————————————————

Více nebezpečné jsou ekologické jevy, jakož je El Niño a La Niña, souhrnně označovány jako ENSO (El Niño Southern Oscillation) - což je nejvýznamnější známý zdroj meziroční proměnlivosti počasí a klimatu v různých částech světa s přibližným cyklem 3 až 12 roků, jenž ohrožuje tučňáky žijící v Jižní Americe na Novém Zélandě a v Austrálii (především zástupce rodu Spheniscus a Eudyptula).

El Niño [el ni.ɲo], španělsky Chlapeček, je katastrofická scenérie o náhlém oteplování Tichého oceánů - zeslabení jinak na živiny bohatého Humboldtova proudu, který zapříčiňuje hladomor. Důležité složky potravy se stahují dále na jih ke studenějším vodám, neboť ztráta živin vede ke zpomalení prvovýroby fytoplanktonu. Moře je na potravu chudé a tučňáci jsou nuceni cestovat mnohem dále aby nalezli dostatek potravy, kde mohou lovit. Nedostatek síly a málo času, protože se potrava k mláďatům nedostane včas, znamená téměř vždy osudné rozmnožování. 

Po této fázi zpravidla následuje další ekologický jev nazývaný La Niña, což je protiklad termínu El Niño. Je charakterizován zesílením větrů a následným zesílením Humboldtova proudu, který přináší chladné vody až do rovníkových oblastí. Proto bývá někdy označována jako studená fáze ENSO. S termínem La Niña jsou spojeny stejně závažné jevy jako s El Niño - především se vyskytují rozsáhlé deště a záplavy, nebo ve větší míře cyklony a tornáda.

 

Cestovní ruch 

Moderní cestovní ruch začíná být pro tučňáky nebezpečný. Zvyšující se návštěvnost oblastí, kde tučňáci hnízdí, zapříčiňuje stres, které ohrožují poklidné rozmnožování. Podle jedné studie začínají být mláďata tučňáku císařských znepokojená při přiblížení se helikoptéry na méně než jeden kilometr. Naštěstí jsou nejjižnější oblasti pro globální scénu (klasické dovolené) nereálné (přírodní podmínky). Záležitost je to také finančně náročná (záleží samozřejmě na několika kriteriích). Z České republiky bychom za 14 až 22 dní pobytu kolem jižního cípu Antarktidy zaplatili přibližně 180 000 až 250 000 Kč. Turismus se týká též subtropických (dostupnějších) druhů, kde je rozsah "škod" zpravidla ještě vážnější. Poslední dobou cestujeme za poznáváním do těchto končin čím dál častěji. To s sebou přináší bohužel i negativní vlivy, které můžeme eliminovat tím, že budeme vůči divoké přírodě ohleduplní. Jenom tak nám může nabídnout veškerý svůj smysl a půvab s otevřenou náručí.

 

Přečtěte si také: