Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příprava na hnízdění

Životní cyklus (koloniální lovy)

Pochod tučňáků císařských

V období dlouhých (koloniálních) lovů se tučňáci snaží co nejvíce vykrmit. Musí se co nejlépe připravit na nadcházející hnízdění, při kterém dlouhodobě hladoví. Například samec tučňáka císařského (viz obrázek) hladoví až čtyři měsíce; konkrétně u tohoto druhu se do těchto čtyř měsíců zahrnuje jednak cesta na hnízdiště v trvání přibližně 30 dní (tučňák císařský hnízdí na zmrzlé ploše Antarktidy a kvůli stabilitě ledové plochy, aby odolala bouřím a s postupem času i letnímu tání, musí hledat oblasti více vzdálené od pobřeží a tak někdy podniká až 100 km dlouhé túry, jinak by mohlo být rozmnožování osudné), dále námluvy a páření - také téměř 30 dní, a posléze sezení na vejci, které zahřívá samec a hladoví dalších asi 64 dní, než se jeho partnerka, která byla mezitím na lovu, vrátí téměř vypočítavě v den, kdy se bude mládě líhnout. Samice partnera vystřídá a ten se půjde konečně trochu nakrmit, ale potrava bude sloužit hlavně pro mládě. Tučňáci císařští však mají některá zvláštní přizpůsobení, jako např. velký prostorný žaludek, který jim umožňuje nashromáždit velkou část potravy a posléze umí s touto potravou úsporně naložit a vytvořit si tak tukové zásoby. Během tohoto chovného období se chovají tak, aby vynaložili co nejméně energie. Cestou na hnízdiště probíhá kolébavá chůze, která nám připadá legrační, ale vědci se přesvědčili, že je v podstatě velmi úsporná. Mimo toho také často stojí na místě a pouze odpočívají. Bohužel smutnou pravdou je, že ne vždy je koloniální lov tak úspěšný a někteří jedinci ten neúnosný nápor na organismus nepřežijí. Pravděpodobnost je poměrně vysoká, odhadem až 50 %, a opravdu tak přežijí jen ty nejschopnější. Aby toho nebylo málo, příroda jim přichystá štiplavý mráz (sahající až pod -40 °C) a silný studeným vichr.

———————————————————————————————————————————————————————

Řešení spánku na otevřeném moři «​ Příprava na hnízdění » Tučňáci, kteří hnízdí celoročně