Jdi na obsah Jdi na menu
 


Program EEP

Záchovný program EEP v Zoologických zahradách

Chov každého druhu, pro který je veden EEP, řídí komise odborníků z různých zoo v čele s koordinátorem. Tím bývá zpravidla zaměstnanec té členské zahrady, která dosáhla v chovu a rozmnožování příslušného druhu významných úspěchů. Členové komise se pravidelně scházejí, vyhodnocují výsledky, určují celkovou strategii chovu, případně rozhodují o ustavení plemenných knih.

Úkolem koordinátora je shromažďovat údaje, které jsou potřeba při plánování strategie chovu. Musí proto vědět o všech chovaných jedincích, znát jejich věk, pohlaví, původ, genetické aspekty. Na tomto základě pak koordinátor ve spolupráci s komisí vydává například doporučení k přesunům zvířat mezi zahradami či ke spojování párů a skupin. Pokud u některého jedince hrozí nebezpečí, že bude šířit nežádoucí vlastnost nebo znak, může komise rovněž doporučit jeho vyřazení z chovu.
 
Významným úkolem je nejenom dohlédnout, aby nedocházelo k příbuzenskému křížení a rozmnožování nevhodných jedinců, ale také snaha docílit toho, aby se zvířata do chovu zapojovala rovnoměrně. Nemělo by se například stát, že jeden geneticky přínosný jedinec vůbec nedostane možnost se rozmnožit, zatímco jiný svými potomky zaplaví chovy. Podobná situace by totiž dříve či později vedla k tomu, že si budou všichni jedinci v chovech blízce příbuzní.
 
Doporučení vydávané komisí není povinné – zoologické zahrady se jím řídit nemusejí. Pokud má ale jejich členství v EEP sloužit svému účelu, je v jejich zájmu stanovisko koordinátora a komise zohlednit.  
 
Do projektu EEP se od roku 1985, kdy vznikl, připojila většina evropských zahrad. Původní počet druhů byl 17, dnes EEP koordinuje více než 185 druhů. V posledních letech začaly s EEP spolupracovat i některé zahrady z jiných částí světa (Izrael, Jihoafrická republika, Kazachstán, Turecko, Maroko).