Tučňák skalní
Rockhopper penguin
Roční cyklus:
Latinský Název: Eudyptes chrysocome
Objevení: Prvně se o tomto tučňákovi zmínil švédský přírodovědec Carl Linné roku 1758, ale též se uvádí, že německý přírodovědec Johann Reinhold Forster roku 1781. Další asi poslední popis pochází z roku 1784 a autorem je anglický ilustrátor John Frederick Miller.
Světová populace: klesá | Přibližně 1 230 000 hnízdících párů (r. 2010). Za posledních 37 let se celková populace snížila o 34 %.
Délka života: Přibližně 20 let
Průměrná výška: 52 cm
Průměrná váha: 3 kg
Hnízdění: Falklandské ostrovy, Argentina a Chile. Ostrovy Marion, Prince Edwarda, Crozetovy, Kerguelenovy, Heardovy, MacDonaldovy, Macquarieovy, Campbellovy, Protinožci a Auklandské ostrovy. Početné kolonie nalezneme i v oblasti Patagonie v Jižní Americe.
• Výskyt (v období hnízdění)
Habitat: Hnízdí na strmých skalnatých útesech.
Potrava: Z 60 % až 70 % se tito tučňáci živí krilem. Určitě však v případě nutnosti nepohrdnou ani rybí stravě.
Kolonie: Vytváří velké kolonie (100 000 +/-)
Období rozmnožování: Od července až října do prosince, února až března
Inkubace vajec: Přibližně 35 dní. V sezení na vejcích se rodiče střídají.
Počet vajec: dvě vejce (1 = 80 až 110 gramů)
Hnízda: Ano. Jen kruhovité útvary z kamínků. Hnízda se nacházejí v těsné blízkosti od sousedních - až tři hnízda v prostoru jednoho metru čtverečního.
Chov vylíhlého mláděte: v rozmezí dvou až tři měsíců. V péči se střídají oba rodiče.
Pohlavní dospělost: ve třech až čtyřech letech
Monogamie: Celkem trvalá
Přirození predátoři: Dospělí i mláďata jsou na moři kořistí pro žraloky, tuleně nebo i lachtany. Na souši jsou pro vejce a ptáčata velkým nebezpečím obří buřňáci nebo racci. V určitých lokalitách je můžou ohrozit i hlodavci, jako např. krysy.
Ohrožení: Mezi hlavní nebezpeční se řadí rybolov, z důvodu nedostatku potravy a utonutí v rybářských sítích.
Zajímavosti:
Tučňák skalní patří mezi nejagresivnější druhy s houževnatou povahou.
Dělí se do tří poddruhů:
- Jižní Skalní: Eudyptes chrysocome chrysocome (cca 650 000 hnízdících párů)
- Severní Skalní: Eudyptes chrysocome moseleyi (cca 800 000 hnízdících párů, podle IUCN Red List 2008 zjevně pouze 55 až 80 000 párů) - tento je některými autory považován za samostatný druh Eudyptes moseley
- Východní Skalí: Eudyptes chrysocome filholi (cca 350 000 hnízdících párů)
